Gay komunita

[Kure05]

[bright]

[requiz]

Tak určitým způsobem se asi stalo každýmu,že se zamiloval do nějakýho heteráka, často ve škole, protože tam jsi s těma lidma denně v kontaktu, nebo někde v nějakým sportovním klubu, zájmový skupině a tak...
To, jak to člověk zvládá, pak závisí na tom, jak moc je ten jeho cit silnej. Ale ať je silnej jakkoliv, tak stejně časem ochabne, dřív nebo později, ale ochabne, i když se tomu nechce věřit.
A padlo tu mnoho a mnoho dobře míněných rad, ale já bych řekl, že se v tomhle moc radit nedá, protže každej to cítí úplně jinak. Já bych navrhoval úplně jinou a o dost obyčejnější a jednodušší věc: Co si najít kámoše mezi gayema? Nějakou fajn partičku, lidi, s kterýma budeš moct občas někam zajít, popovídat si a tak. Třeba zjistíš, že spousta z nic má nebo měla podobné trápení, budete si o tom povídat, což už samo o sobě pomůže a hlavně přijdeš taky na jiný myšlenky a poznáš nový lidi. A třeba tě pak mezi nima upoutá někdo i jinak.
Bylo by škoda na tohle všechno přijít bůhvíjak pozdě a pak si říkat"sakra,že já tehdy nezačal koukat taky trochu kolem sebe". Každopádně držím palce a hlavu nahoru!

A nakonec k té"otázce do pléna". Nevím, co se rozumí tím"s někým hodně podobným",ale chodil jsem mj. s jedním klukem, který toho měl s mým dřívějším idolem dost společného a bylo to mohem lepší.

[fREDka]

[Kure05]

Tak tohle Ti fakt nezavidim Ja mam ve skole v moji tride taky takovyho kluka na kterym jsem celkem zavislej Libil se me uz od prvaku, ale az ted ve tretaku jsem se s nim dal do reci a nejak me prirostl k srdicku. Taky pro nej delam hodne, na praxi mu furt pomaham a neustale kolem nej poletuju a to kdyz se na me jeste usmeje tak tim me lame na kolena . . . Ale problem je v tom ze ma holku, takze se krotim, ale mam kolikrat co delat abych se udrzel a nedal mu pusu . . .

[fREDka]

1 -
2 -

atd

[Daloway]

Četl jsem si tu tvůj příběh a mám pocit, že ti k tomu mám hodně co říct. Tak mi drž palce, ať se mi to povede.

Za svůj život jsem se podobně platonicky zamiloval hodněkrát a často řemýšlel, jak z toho ven. Je možné, jak už tu psal někdo předemnou, že s věkem se člověk trochu otupí. Nebo alespoň získá určitý nadhled. A „sejde z očí, sejde z mysli“ platí, jen efekt se dostaví za déle než jedny prázdniny. I zmiňované tři roky mají svoje opodstatnění, údajně se za tu dobu vyčerpá zamilovanost…

Charakteristiky mojich platonických lásek

1. Osobně jsem nikdy neprožil tak vášnivý vztah k někomu, koho jsem mohl mít. To je první charakteristika mých platonických vztahů.
2. Druhým důležitým bodem je, že málokdy jsem se v životě cítil tak vyplivaný a zmrskaný, jako v těchto „pseudo-vztazích“. Ty máš jeden důležitý krok už za sebou, přiznal sis, že dotyčného miluješ. Mně tohle dlouhou trvalo. Comming out byla úleva. Cítit k někomu něco tak silného a namlouvat si, že to není zamilovanost, bylo děsné.
3. Jako máš ty Romana, tak já měl v životě Petry, Matěje, Roberty atd. Většinou to byli spolužáci nebo kluci z oddílu. Prakticky pokaždé, když jsem se ocitl v nějakém novém prostředí byť jen na týden, zamiloval se. Ve finále i do kluků, které jsem znal už dříve, a nijak zvlášť se mi nelíbili. Lusk! Týden na společné chatě a byl jsem do některého z nich až po uši.
Dneska bydlím na koleji, a samozřejmě opět obklopen objekty touhy. A opět si lámu hlavu nad tím, jestli někdo z nich není homosexuál, aspoň trošku… To je třetí velká charakteristika. Pojí se s ní i to, že za jasné známky homosexuální orientace jsem ochoten považovat takřka cokoliv. Tonoucí se stébla chytá.
Spolubydlící se svěřil mé kamarádce, že se před časem líbal v podroušeném stavu s klukem. Byla to jenom sázka, ale líbilo se mu to. Kamarádka z něho dolovala, s kým by si to chtěl někdy zopakovat. Padlo moje jméno. O pár měsíců později mi to prozradila. Nedalo mi to, při vhodné příležitosti jsem se mu svěřil se svojí orientací. O tom, co vím od kamarádky, jsem se nezmiňoval. V jeho vztahu ke mně se nic nezměnilo.
4. Další charakteristika: ve svých platonických vztazích se s milovanou osobou nejen oddávám představovaným sexuálním radovánkám, ale mám silnou tendenci o ně pečovat, věnovat velkou pozornost jejich životním peripetiím atd. Vlastně stejně, jakoby šlo o vztah reálný, všechno to jsou de facto projevy lásky. A protože to první realizovatelné není, ve vztahu ke svému „objektu“ se navenek vyžívám hlavně v těch posledních dvou bodech. Myslím, že tvůj Roman nevěnoval nápisům na ICQ zdaleka tolik pozornosti jako ty. A snaha pomoci v problému s přítelkyní má původ taky tady.
5. Asi před půl rokem jsem ležel v posteli, to když to se spolubydlícím nevyšlo podle těch nejvysněnějších představ, a přemýšlel, jaká je ta má „zamilovávací“ dovednost nespravedlivá. A došla mi jedna věc, vlastně nejdůležitější charakteristika: Co bych dělal všechny ty hodiny, kdy si spokojeně představuju nereálné vztahy s idealizovanými protějšky? Čím bych ulevoval svoji někdy znuděné jindy ztrápené duši? Platonické lásky jsou zdrojem velkého utrpení ale i značným potěšením. Pokud by existovalo kouzlo nebo prášek, které by mě těchto lásek zbavilo, přišel bych jak o bolest, tak o radost. A to nechci.
6. Poslední charakteristika: Nevím, jak je to u ostatních, ale pro mě je u těchto zamilování hodně podstatné, aby existovala alespoň nějaká, ač krajní, reálná možnost jejich realizace. Prostě, aby šlo doufat, že ta vášnivá platonická láska se stane naplněnou, oboustrannou. Když tohle „poutko s realitou“ zmizí, je to podobné rozchodu.

Toliko mých charakteristik. Teď k tobě.

Docela zevrubně popisuješ, jak se váš vztah s Romanem vyvíjel. Je docela dobře možné, že k tobě Roman něco cítil a že vaše kšiltovková scénka pro něj byla vzrušující. Ale pravděpodobně neměl a nemá jasno v tom, co cítí a co bys tím měl dělat.
Taky je dobře možné, že do toho vstoupila nějaká třetí osoba a vyděsila ho otázkou typu: „Říká se, že chodíš s Danem, jsi teplej?“ Ať už tak a nebo tak, vyděsilo ho to a odtáhlo od tebe.
Možná si říkáš, že bys mu v tom případě měl nějak pomoct. K tomu mám tři poznámky:
1. Nemusí být s čím. Jak píšeš o jeho panictví, jak si k tobě přisedal, či jak má problémy v současném vztahu s holkou. Víš, jak jsem psal, že „tonoucí se stébla chytá“...
2. Zmiňoval jsem se o tom u čtvrté charakteristiky: touha pomoci mu logicky pramenní z tvojí náklonnosti k němu. A pokud ji Roman alespoň nevědomě cítí a nechce si ji připustit (snaží se svoje city vytěsnit), vedlo by to k dalšímu kopanci.
3. Roman možná potřebuje pomoci, ale tím, kdo by mu měl podat pomocnou ruku, nemůžeš být ty. Pokud uvnitř bojuje se svojí sexuální orientací, tak ty, Dane, stojíš na jedné straně barikády a v ruce máš duhový prapor. Na druhé straně stojí jeho rodiče, lidé kolem něj a skandují „Buď normální!“
O pomocnou ruku si v takové situaci musí říct sám a musí přijít od někoho, kdo je nestranný. Protože tomu bude důvěřovat.

Nejspíš z toho vyznívá, že realizaci vašeho vztahu nedávám velkou šanci. Ta tu samozřejmě je, malá, ale existuje. Může se ti podařit ho nějakým způsobem „sbalit“. Mojí kamarádce se něco takového podařilo. Jenže výsledek je stejně šílený, jako její předchozí platonická láska. Chvilku je s přítelkyní šťastná, víc času však zabírá osamělé procházení se nočním městem, kdy se snaží rozchodit zoufalý vztah, do kterého se její partnerka tu vrhá, tu z něj ohroženě prchá.

Co s tvými city?

Lze udělat radikální řez: jít za ním, sdělit mu svoje city a nejspíš si vyslechnout jeho odmítnutí.
Psal jsem, že platonický vztah má hodně společného s tím hmatatelným. Ač se odehrává ve fantazii a s idealizovanou podobou Romana, tvoje city jsou naprosto autentické, pravé. I v tomhle vztahu existuje rozchod. Stav, kdy je člověku sice prachbídně, ale nakonec se odrazí ze dna a vydá se někam dál.
Romanovo odmítnutí by se takovým rozchodem mohlo stát. Za předpokladu, že by to u tebe přetrhlo ono „doufání v co by, kdyby“ z mojí 6. charakteristiky. Ale těžko říct.
Spíš bych doporučil následující:
a) Pokus se uvědomit si, co ti tvůj platonický vztah dává, co ti přináší.
b) Svěř se někomu z tvého okolí, komu důvěřuješ. Mně neuvěřitelně pomohly spolužačky. I jim se líbí někteří moji spolubydlící. Bavíme se tím, spřádáme z legrace plány a kvitujeme, jak nám toho nejhezčího mohla vyfouknout holka, které přezdíváme Hihňa obrovská.
c) Jen těžko se mu můžeš vyhnout ve škole. Ale ve svém soukromí se pokus s ním nechatovat, nezjišťovat co má za motto v ICQ apod.
d) Nepomáhej mu. De facto jde teďka víc o tebe a o tvé psychické zdraví.
e) Nech tomu čas. Až se budeš cítit volnější, poohlédni se, jestli by se nedalo chodit i s někým jiným. Můj první kluk měl také svou platonickou lásku. Jednou mi ukázal jeho fotku. Jak bychom si z oka vypadli! Ale nemám dojem, že by to našemu vztahu jakkoli uškodilo, rozhodně jsem si nepřipadal jako nějaká náhražka.

A tak mám závěrem otázku do pléna: Chodili jste někdy s někým, kdo se výrazně podobal vaší platonické lásce? Jak to dopadlo?

[requiz]

[fREDka]

[fREDka]

[fREDka]

[ottos]

[fREDka]

[fREDka]

[ottos]

[Tomáš]

joo, tohle znám, tohle už prožívám tři roky. Kupodivu mi je psychologie k ničemu (ostatně jí studuji z jiného důvodu, než abych si řešil vlastní depky), tohle je prostě něco, na co neexistuje správná odpověď/dobrá rada/kouzelné slůvko/cokoliv.. Člověk může doufat v zázrak, deus ex machina, pitvat se ve vlastní bolesti (a věř, že to znám jako svý boty), ale nic z toho nepomůže..
U mě se střídají chvíle, kdy se topím v bahně největších psychických sra**k, a kdy jsem naopak pln optimismu, který je mi mnohem bližší. Jenže vzhledem k tomu, že mám jistotu, že můj kamarád je hetero-, ten optimismus se promítá v myšlenkách, že jednou se z toho dostanu (a věřte, to je dost optimistické )
Člověk musí jít dál. Nezastavovat se, neztratit kus života civěním na ten obrovský balvan na cestě před sebou a buď ho obejít, nebo ho pořádně nakopnout. Jo, je to těžký.

Takže seber odvahu - ať už k rozhovoru s ním, nebo ke startu nové etapy tvého života (etapy, ve ktreré ON nebude hrát tu dominantní roli).

Hodně štěstí (tak jako já ho i ty potřebuješ v míře větší než velké)

[requiz]

[fREDka]

[ottos]

[requiz]

[ottos]

tož děcka neblbníte...

život je krásnej, a nemá cenu se mrzačit či dokonce zabíjet kvuli čemukoli...

když to nejde u tohohle, pujde to u jinýho...

včera jsem se vyoutoval v modelářskym klubu - škola to neni ale s těmito lidmi se budu muset vídat týden co týden třeba až do smrti... vzali to skvěle - chce to prostě jen sebrat odvahu a jít do toho - fredko prostě do toho běž - pak budeš mít jistotu ( samozřejmě ve vhodné chvíli jak psáno níže..) . připrav se na to, že to nevyjde - pak můžeš být jedině příjemně překvapen.. jednostraná láska je ubíjející a nemá smysl - chce to hledat jiný objekt - což by v praze problém být neměl... jednou to určitě vyjde...

[Voidwalker]

To je klasika všech klasik, ach ta láska.
Byt tebou tak si tu vyhledam všechny příspěvky ohledně těch skandálních odhalení a začnu pracovat na vlastní verzi. Věř že čim dřiv tim líp, třeba to víde a bude to láska na celí život.
Ja uz musím končit jdu se strašně opít, a pak si rozbít hlavu.
_________________
Lidé jsou jen zvířata

[fREDka]

[Voidwalker]

Někdy neuškodí mít v sobě nějakého panáka, tím nechci říct abyste se střískali, skrátka tak abys byl otevřený a kurážný, ale přitom se dokázal ovládat, prostě podle toho jak si zviklí. Duležité je jestli je to opravdu charakter nebo frajer (muže být obojí )
_________________
Lidé jsou jen zvířata

[bright]

První je naplánovat příležitost, aby vás v tom rozhovoru nikdo/nic nerušil/o ani ho nikdo neposlouchal, oba jste na něj měli dost času (tj. žádná přestávka mezi spolužáky), on byl v dobré náladě, tj. především byl komunikatívní a nebyl kvůli něčemu nasr*nej.
Pak bych doporučoval se ujistit, že bude brát váš rozhovor zcela vážně, a měl by ti slíbit, že cokoli si povíte, zůstane jen mezi vámi, protože mu chceš říct něco důvěrně osobního.
A když to bude splněný, tak se nadechni a ven s tím. Když začne blednou, tak ho ujisti, že se ho nechystáš znásilnit, a když brunátnět, tak měj ruce ve střehu.
_________________
It's not easy to be green.

[Dreed]

No, chci se vás jen zeptat, jak myslíte, že je nejlepší začít při tom rzhovoru s tim spolužákem, do kterýho jsem se zabouchl? A o čem mu mám říct? díky moc ... zdá se , že mi totiž na ten fake mail neodpovídá,tak si to s ním chci vyříkat osobně. Ať mě třeba zabije nebo ne .... jsme spolu v devítce ... tak ten půlrok mě kdyžtak nezabije =o)

Pomohla by mi každá rada...Díky mockrát!!!

DREED

[Voidwalker]

fREDka-Když zjistíš že je hetero (což u tebe bude trvat asi déle, vpoho mě to trvalo jen 7let),tak hlavně sním pak nechod na další školu, i kdybys moc chtel.
Cesta z bolesti vede jen přes bolest, nebo přes nový vztah ,
což je zase další bolest a závislost, tak furt dokola a dokola!
Zkrádka láska je jenom elektrika a chemie v té nacucané houbě které říkáme mozek, a lidi jsou jen zvířata, a kde mam svoje leky, kde mam svole léky AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA AAAAAAAAAAAA
_________________
Lidé jsou jen zvířata

[Nikom]

[Voidwalker]

Dreed
-Konečně nějaký zajimavý nápad, gratuluju, i když není stoprocentní a není nad FACE TO FACE (pokud je to kámoš).
Jinak gratuluju k takovím akcím už ve 14, v te době jsem si nechtel spoustu věcí připustit, dokud jsem nemel net a nevidel co je pro mne dobré(porno je ten pravý výchovný prostředek, nevim proč se tak očernuje).
Zkratka zjisti co a jak, ušetříš tím spoustu času a trápení.

Good luck.
_________________
Lidé jsou jen zvířata

[Dreed]

Ahoj. No mně je 14 a zrovna teď prožívám to samé o čem psal zdenda. Už toho mám po krk ... prostě co bych tady rozepisoval nějaký pocity ... vždyť jsou pořád stejný, a téměř stejný jako u "FREDKY" a u ostatních jedinců =o) Zkusil jsem takovou fintu na toho mýho spolužáka, do kterého jsem zabouchnutej. Nevím, třeba je to blbost, ale udělám pro to skoro cokoliv. Abych zjistil jeho orientaci, tak jsem mu poslal tzvn. Fake mail , jestli znáte. Ale určitě jo. No stálo tam, že to posílá nejmenovaná společnost nebo server. Že provádí statistická zjištění ohledně výskytu homosexuálních občanů, aby mohli obnovit zastaralý údaj (4%) .. samozřejmě je to lež ... byly tam i možnosti, ze kterých si měl vybrat. No a až mi odpoví na zadaný e-mail, tak konečně budu vědět, jak je na tom... samozřejmě, že mi taky může odpovědět, žeje hetero ... no to bych se asi umlátil k smrti No tak prostě už chci konečně vědět jak na tom je (teda pokud mi vůbec odpoví) ... ale za zkoušku to stojí no tak to je můj pokus ...

JEN JSEM SE POTŘEBOVAL "POCHLUBIT" ... ČISTĚ Z NÁPOMOCNÉHO HLEDISKA